Reálie Vikingové

Král: Vzhledem k tomu, že napříč celou Skandinávií se v dobách vikinských vyskytovalo hned několik králů, kteří se výrazně zasloužili o prosazení severské kultury v nájezdy okupovaných zemích, nelze přímo vypsat pouze jedno konkrétní jméno. V současné chvíli se ví o norském králi Georgeriusovi N. Sawyerovi, v Dánsku zase vládne na svém území Alger Thorvald Kætiløysson. Nicméně kolik dalších se bude chtít zasloužit o vzestup a prosazení vlastní moci?

  • Území: Prostor, kam až sahá moc pohanů z chladného severu, se táhne přes celou Skandinávii, čili Norsko, Švédsko, Dánsko (Island prozatím neobjevený) a země, které při svých nájezdech doposud objevili a tvrdou silou zabrali - části Skotska a jeho města, kusy irské půdy (založeno město Dublin), vpády a následné zakládání táborů ve Francké říši (útoky na Paříž) a jejich cesta tím ani zdaleka nekončí. Možná to bude právě váš válečník, či štítonoška, kdo se zaslouží o vůbec první výpravu do Středozemí a objeví krásy i taje místních zvyků a obyvatel...
  • Víra: Pohanství
  • Postavení: Vikingové se dělí do několika sociálních vrstev. Nejvýše postavenou osobou v hierarchii je král, jehož moc není absolutní, ale spočívá v hlase lidu, který si svého vládce vždy zvolí. Jarlové se v žebříčku nachází hned pod králi a představují jakousi šlechtu. V některých případech by se dali považovat za velkostatkáře. Následně řemeslníci a bojovníci, jež bez výjimek podléhají jarlům, stejně jako sedláci, kteří mají svou vlastní svobodu a obstarávají si své malé hospodářství. A ta vůbec nejnižší společenská vrstva, otroci. Bez práv, bez volnosti. Slouží svým pánům a jsou bráni za tu vůbec nejchudší spodinu.
    Zvláštní postavení ve společnosti pak mají ženy. Jejich názor je brán v potaz a při nájezdech svých mužů pečují o domácnost i hospodářství.
    Nelze opomenout Věštce, kteří představovali jednu z mnoha důležitých cest smrtelníků k Bohům. Tito lidé, častokrát se o nich neví zhola nic, jsou obdarování schopností věštit seveřanům budoucnost a mají mezi Vikingy speciální místo. Jsou uznávání, ochraňování, obáváni a pokládání za nesmrtelné, resp. nepostradatelné.
  • Politická situace: Vikinské výpady vůči nově objeveným krajům jsou čím dál častější. Seveřany již nesvazuje pocit nejistoty z doposud neprobádaných vod, které mohly být zrádné a naopak hrdě a s chutí pořádají brutální, krvavé nájezdy, které pro druhou stranu málokdy končí dobře. Odhodlání jim nechybí, touha objevovat a rozšiřovat území za pomocí tvrdé síly už vůbec ne. Z cest si domů vozí kořist živou i neživou a nezastaví se před ničím.
  • Zvyky:
    Severská mytologie hraje nesmírně důležitou roli v životě každého Vikinga i naprosto obyčejného zemědělce. Víra v božstvo pak dodává sílu a odhodlání vyjít vstříc dalšímu dni s hrdě vztyčnou hlavou, neboje se ničeho. Vikingové rádi pořádají pravidelné obřady, kdy za pomocí obětí uctívají své bohy. Krvavé slavnosti, spousta dobré medoviny, intimních radovánek a veselí. Soudnost ani stud nehraje roli. I ten nejkrutější muž se pak se vší úctou vypraví ke svatému chrámu, kde mají hlavní slovo bohové. Vazba seveřanů ke starým severským pohanským bohům je skutečně silná.
    Mezi Ásy patří nezpochybnitelně ten nejdůležitější, otec bohů, resp. Všeotec, známý taktéž jako Odin. Bůh války, poezie a moudrosti. Mocný, ale proradný, někdy také zobrazován jako bůh vojáků. Žije ve Valhalle, kde shromažďuje zabité válečníky, společně se svými ochočenými vlky, Gerim a Frekim, osminohým koněm a havrany Huginnem a Muninem. Dva uhlově černí opeřenci za něj pozorují svět. Za manželku má Frigg, která je bohyní zrození. Thor je bůh hromu a Odinův syn. Za pomoci svého kladiva Mjöllnir (blesk), chrání ostatní bohy i lidi na Zemi. Vikingové často nosili kolem krku přívěšky s kladivem, které je měly ochraňovat. Seveřané věří, že zvuk hromu představuje řinčení Thorova vozu, jenž je tažen dvěma ohromnými kozli, jedoucího po nebi, či snad bušení kladiva do kovadliny. Baldr představuje boha krásy a je dalším z Odinových synů. Nejchytřejší z Ásů, znám pro svou mírumilovnost a moudrá, krásná slova. Loki, napůl bůh a napůl ďábel. Krásný, chytrý, taktéž však mazaný a neupřímný. Tyr je bohem čestného boje, spravedlnosti a přísahy a zbraně Vikingů bývají často označovány právě jeho runou. Hel, bohyně zesnulých. Velice nádherná žena, mající však od pasu dolů podobu děsivě hrůzné kostry. Heimdall je pak zlatozubým bohem, který chrání Bifrost (duhový most spojující zemi s Asgardem - severský ráj a domov bohů) a věří se, že to bude právě Heimdall, kdo ohlásí příchod Ragnaroku (konce světa, kdy temný vlk Fenrir, syn Lokiho a obryně Angrbody, vyroste do tak obřích rozměrů, že rozerve řetězy, do nichž byl uvrhnut a spolkne Odina. V té době má být totiž tak obrovský, že když otevře tlamu, jeho vrchní čelist se dotkne nebes, zatímco spodní naopak dopadne na Zem).
    Do Vanů se řadí bůh Njörd, jenž byl patronem námořních cest, rybářů a bohem moří a větrů. Skadi je bohyní zimy, též nazývaná jako "Ledová Královna". Frey, bůh zdraví, bohatství míru a přírody. Freya, dvojče boha Freye, je bohyní krásy a lásky. Využívá svou kouzelnou moc k předpovídání budoucnosti.
    V severské mytologii se vyskytuje devět světů, jejichž stromem a pojítkem je Yggdrasil. Jeho kořeny jimi prorůstají a vytváří tak osu světa. Země je nazývána jako Midgard, Asgard pak označuje "ráj", resp. domov bohů. Dále pak například Helheim je říší mrtvých.
    Vikingové také přikládají velkou váhu runovým nápisům. Používá se k zapisování čarodějných formulí, dále jsou pak vytesávány do náhrobních kamenů, ale taktéž se jimi zaznamenávají balady Skaldů (severských poutních písničkářů). Každá runa má svůj vlastní, specifický význam a není s podivem, když mnoho válečníků pomaluje před bitvou svá těla, či na své štíty a zbraně vyznačí několik pro ně důležitých run ke štěstí a úspěchu.
    Vikingové se rádi utkávají v bojích a dokazují svou sílu. Pořádají se oslavy při zimním i letním slunovratu, svatby mají pak hluboce zakořeněné tradice. Prsteny se například močí v krvi provedené oběti, oddávající přeje, aby se drželi vlci od dveří novomanželů a spousta dalšího. Jak krutí a nelítostní dokážou Vikingové být, tak se mohou prezentovat svými zarytými tradicemi, na které jsou patřičně hrdí a stejně tak nelze opomenout jejich vyspělost. Pravidelně se koupou, oblečení má svůj jistý tvar, střih a funkčnost, stejně jako vystavěná obydlí, kdy král může ve svém bohatém sídle, které je zároveň i tím největším ve městě, pořádat ve Velké síni bujaré slavnosti, zatímco chudý sedlák ve strohém domečku, kam však neprší a má vlastní soukromí, sotva složí hlavu a rozdělá oheň.
Na veškeré materiály námi vytvořené se vztahují autorská práva, nic prosím nekopírujte. Zdroje využitých obrázků uvádíme na požádání jen soukromě. Děkujeme za pochopení! Mimo to vše je možnost se dohodnout přeci jen jsme textové RPG!
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky